Tvrdý sýr

Tento sýr nebudu nazývat žádným názvem, protože tvrdé sýry jako Gruyer, Ementál, Parmazán, všechny jsou specifické a my se můžeme pokusit přiblížit se co nejvíce k originálu. Nicméně pokora k těmto originálním sýrům mi velí nazývat je pouze sýr typu ….. Ten dnešní je sýr typu Appenzeller. Je zakrojen jako tříměsíční, což není samozřejmě zásadní, kdo má trpělivost a podmínky pro zrání, může sýr nechat zrát déle.12783557_196546690701088_224491264611443782_o

Appenzeller je vyzrálý alpský sýr, tedy sýr pocházející z hor, potažmo od krav, pasoucích se na horách,  vyráběný z nepasterizovaného kravského mléka. Je pojmenován podle Appenzellu, což je švýcarský kanton, kde se převážně vyrábí. Appenzeller zraje až 18 měsíců a podle stáří se rozlišuje na

  • Classic – Tři až čtyři měsíce starý sýr. Bochníky baleny do stříbrného alobalu.
  • Surchoix – Stáří čtyři až šest měsíců. Bochníky baleny do obalu zlaté barvy.
  • Extra – Šest a více měsíců starý sýr. Obal sýru je černý.

Důležité je vědět, že Appenzeller se namáčí a následně potírá v nálevu z bylin a vína. Tento sýr se také jmenuje zcela prostě tvrdý, protože tohoto kroku byl ušetřen a přijde na řadu u dalších kousků.

Jak na to? 

Na tento bochník je třeba 52 l mléka, nepasterovaného, kravského

0:00   mléko ohřejeme na 32 °C   pH 6,64  DSCN4795aaa

a přidáme kultury 0,8 g  TCC 3 (termofilní CHR. Hansen), 0,2 g LBH (Helvetická Hansen zde nebo zde ) a 0,2 g Flora Danica. pH 6,64

IMG_0702aaaaaaaaaa

0.46   31,7 °C přidávám 30 ml Chlorid a 22,5 ml syřidlo CHymax M200 zamíchám a nechám v klidu sýřit

0.53   nástup flokulace (vločkování pro ty, kdo hlídají)

1.14   krájím, míchám, krájím, – na velikost hrachu  pH 6,61 appenzeller

1.20  zahřívám – mělo by se zahřívat pomaleji, ale mně se to u tohoto sýru ještě nepovedlo, proto píšu přesnou recepturu na tento konkrétní sýr – 45 °C

1.50  sundavám z kamen a míchám  IMG_0650aaa

2:24   odpouštím syrovátku pH 6.4

2.30   formuji pod syrovátkou a zatěžuji mírným závažím cca 5 kg

2.49   měním plachetku ve formě, otáčím sýr, vyndavám ze syrovátky a vkládám do lisu (již mimo syrovátku). Zatěžuji na 1. díru váhou 10 kg

3.46   opakuji předchozí krok, měním plachetku, otáčím a závaží zůstává stejné

4.46   –//–

12.04   měřím pH 5.44 – ještě jednou otáčím a vkládám do lisu

15.10   pH 5,21 vyndavám z lisu, nechávám vychladnout a vkládám do solné lázně

solná lázeň má pH 5,21 teplotu 14 °C a koncentraci 20 Bé

41.00   vyndavám ze solné lázně a nechávám oschnoutIMG_0681

Následně sýr putoval do sklepa, kde zrál v teplotě kolem 10 °C a později přenesen domů do cca 14-15 °C. Každé 3–4 dny sýr drhnu pod chladnou vodou a během prvních 14 dnů vtírám do pokožky sůl.

Váha po dvou měsísích 4,55 kg26.2. 3

 

A nakonec pár zajímavostí o tomto sýru

 

  1. Cuketkova zajímavá reportáž, rozhodně si jí nenechte ujít a najděte si čas na přečtení a nevynechejte ani komentáře pod článkem, diskuze ohledně pasterace
  2. Appenzeller od pana Kropáčka z lacctos collection
  3. Něco o Appenzelleru v tomto pěkném článku
  4. A jedno video o výrobě, následují další díly, ale to už si zaujatý divák v bočním menu youtube najde sám

 

4 comments on “Tvrdý sýr

  1. Je možné tento sýr zkusit např. z 15L mléka? Jsem omezena velikostí hrnce 🙂

    Děkuji.

  2. A ještě mám dotaz jakou na takovýto sýr používáte formu? Máte nějakou po domácku vyrobenou? Díky.

  3. Dobrý den,

    jakou prosím používáte formu na tyto větší sýry? Běžně dělám pouze cca 2kg ve formě Kadova se síťkou…

    Díky

    • Dobrý den. Netuším jaké přesně formy paní Klára pro tento konkrétní sýr použila, obecný článek staršího data na téma formy je zde: http://www.domacimlekar.com/formy-na-syr-2/

      Jinak, Kadova forma se síťkou je vyráběna na pro určité typy sýrů (primárně typu gouda) s určitým způsobem průmyslového lisování. Někteří domácí mlékaři si stěžují, zejména u sýrů lisovaných po dlouhou dobu relativně vyšším tlakem, na vlisování sýru do síťky = při domácí výrobě je diskutabilní používat formy se síťkou na větší bochníky (5 kg apod.) a tvrdé sýry ještě k tomu. Tím netvrdím, že se někomu třeba nedaří. U sýrů menších rozměrů jsou chyby spíš v technice lisování, zejména v nesprávných intervalech při otáčení (málo otáčení, případně nulové otáčení na počátku = nevytvoří se kůrka = následně se sýřenina víc a víc vtlačuje do jemných oček v síťce…)

      Na konci diskuze pod uvedeným článkem je link na výrobce forem Laude – jedná se o špičkové profi formy, jsou ovšem drahé, některé dražší než Kadova. Vyrábí i formy ve tvaru roztomilých holandských dřeváků (na goudu) a podobné ptákovinky. Nejsem si jistá, zda prodávají formy i jednotlivě.

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *