Salers

Specifikace sýru

Sýr Salers nese jméno středověké vesnice, která leží v nadmořské výšce 930 m.n.m. v pohoří Cantal. Výroba tohoto sýru vychází z tradice využívání letních pastvin, kde se pasou stáda v období od května do konce října.

Jedná se o farmářsský sýr vyráběný na farmách mezi 15. dubnem a 15. listopadem, tedy striktně z mléka od pasoucích se dojnic. Jakékoliv fermentované krmivo, které by požívaly dojnice, z nichž bereme mléko pro výrobu sýru Salers, je nepřípustné.

Jedná se o pevný, nepřihřívaný lisovaný sýr, barvy slonovinově bílé až slámově žluté. Kůra je spíše suchá, zlaté, okrové až oranžovo-žluté barvy. Sýr se vyrábí ve tvaru válce. Hmotnost originálních sýrů Salers se pohybuje mezi 30–50 kg.

Sýr obsahuje nejméně 44 g tuků na 100 g sýru. Celková hmotnost sušiny by neměla být menší než 58 g na 100 g zralého sýru.

Authentic traditional Salers cheese, France, photo: opens. |Author=FMichaud76 |Date=2010-08-17

Mléko

 Originální sýr z kravského mléka získává základ své mikroflóry z dřevěných nádob, do kterých se nalévá mléko po nadojení. Někteří mlékaři používají komerční kultury mléčného kvašení. Musíme si uvědomit, že doma v ČR nemáme ani prostředí pro dojnice, ani správné dřevěné nádoby s danou mikroflórou, musíme se tedy spokojit s komerční kulturou Salers.

V každém případě se používá mléko syrové, plnotučné, nestandardizované ohledně tuku ani bílkovin.

Pozor na lipolýzu (nežádoucí rozklad tuků), která způsobuje hořkou, mýdlovou chuť sýru. Na lipolýzu je velmi citlivé mléko na konci laktace (zejména po 8. měsíci dojení), u krav s nízkou produkcí mléka (< 5–10 kg/ den) a na konci březosti krávy, před zasušením. Lipolýze také nahrává náhlá změna stravy, interval dojení snížený na méně než 8 h, mléko od krav s mastitidou (více než 1 mil som. buněk) a od krav s hormonální poruchou – dysfunkcí vaječníků. Na lipolýzu není příliš citlivé mléko ze zdravého a dobře krmeného stáda a mléko od dojnice pravidelně dojené.

 Pro originální sýr Salers je důležitý mechanický způsob dojení, navíc se zásadní konstrukcí dojení – upřednostňujeme takové dojicí zařízení, kdy mléko teče pomocí gravitace, nikoliv pomocí čerpání. Po nadojení je vhodné, aby bylo mléko nalito do dřevěných nádob co nejrychleji a hlavně aby nebylo příliš mechanicky promícháváno.

Za určitých podmínek (jarní ráno, podzim, období dešťů a větru) má mléko tendenci rychleji chladnout. V takovém případě můžeme např. obalovat konve s mlékem dekou, aby mléko zbytečně nevychladlo.

V domácích podmínkách tedy na očkování použijeme kulturu Salers.  Očkujeme do čerstvě nadojeného mléka a necháváme působit poměrně krátkou dobu, mléko by nemělo vychladnout.

 

Sýření

Mléko se ihned po nadojení sýří syřidlem (teplota 30–34 °C). Je povolena úprava teploty, pokud nám tedy mléko při přenášení z dojírny vychladne, můžeme ho přihřát, nepřekročitelná je však hranice 34 °C. Dolní mez je 30 °C.

Krájení a odtok syrovátky

Po koagulaci trvající cca 1 h nakrájíme sýřeninu na velikost zrna kukuřice.

Poté necháme zrno sednout na dně, upustíme syrovátku (v domácích podmínkách odebereme) a během 16 h necháme blok sýřeniny odkapávat. Postupně ho vložíme do tvarožníku – plachetky, zatížíme a otočíme  (alespoň 6x) a to při teplotě odkapávání 15–20 °C. Sýr nesmí ležet v syrovátce, musí být na podložce, mřížce. Během odkapávání dochází také k okyselování sýřeniny.

Solení

Po uplynutí 16 h sýřeninu rozdrobíme na malé kousky a smícháme se suchou solí. Obsah soli musí být minimálně 2 % k váze sýřeniny. Pokud tedy váží sýřenina 5 kg, je potřeba smíchat se 100 g soli. Sýřeninu tedy dobře smícháme se solí – sýřeninu necháváme na podložce volně se solí další nejméně 3 hodiny a postupně promícháváme. Pozor, pokud vyrábíme z malého množství mléka, raději sýřeninu v tento okamžik přikrýváme, aby příliš nevyschla.

Formování a lisování

Poté nasolenou sýřeninu pečlivě zhutníme do válcové formy, skutečně maximalizujeme prostor, snažíme se, abychom se co nejvíce zbavili všech vzduchových bublin. Poté lisujeme 48 h při 16–19 °C a pravidelně otáčíme. Po vyndání z lisu by měl mít sýr kyselost 5,2 pH.

Zrání

Foto: wiki, autor: Coyau

Sýr zraje minimálně 3 měsíce ode dne výroby. Sýr zraje při 7–15 °C (umělé sklepy) a 12–15 °C přírodní sklepy a relativní vlhkosti vyšší než 95 %. Během zrání musíme sýry pravidelně otáčet a čistit.

Zralý sýr by měl dosáhnout kyselosti cca pH 6,0 po cca 30 dnech zrání, pH 7,8 po 150 dnech zrání a pH 9,0 po 300 dnech zrání.

Při výrobě sýru Salers mlékaři jako vedlejší produkt vyrábějí z odpuštěné syrovátky smetanu a máslo. Odtučněnou syrovátku poté používají ke krmení prasat na farmě.

Video, které hezky ukazuje celý výrobní proces popaný výše

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *