- Toto téma obsahuje celkem 17 odpovědí. Do diskuze (5 diskutujících) se naposledy zapojil uživatel
a poslední změna proběhla před 10 roky a 3 měsíci.
-
Příspěvky
-
-
-
Quote:avatar Kasandra:
6.9.2014 (7.34)
Dobrý den, naše kravka plemene Ceská červinka je už starší dáma, v prosinci jí už bude 23 let. Její krmení je už jiné protože si užívá zaslouženého důchodu. Dojí už jen 4-6 litrů. Ale v době jejího rozkvětu jsme jí krmily takto: Ráno dostala luční seno s přídavkem vojtěškového sena v poměru 60:40, když snědla seno,tak přišli na řadu jablka,mrkev,kapusta,dumlíky a cukrova řepa. Poté byla vypuštěna na pastvu a večer když se vrátila na dojení, dostala celé zrní – oves,ječmen,proso,kukuřice,lněné semínko,bob a hrach. Nikdy jsme nedávali a ani dávat nebudeme krmivo štotované. Dobrá kráva s dobrým zažíváním se pozná Právě podle toho, že dokáže strávit a využít pro sebe a na mléko krmivo nešrotované. Jako přilepšení dostávala také pohanku – loupanou, slunečnici,další druhy ovoce a zeleniny. Také jí dáváme kopřivy a jiné bylinky. Čím pestřejší je strava, tím zdravější je kráva a následně i tele!! Díky tomu nemá žádné potíže se zažíváním, protože je zvyklá na každodenní změnu krmiva! Žádné minerální přípravky ani lizy nikdy nedostávala, protože to diky pestré stravě nebylo nikdy zapotřebí!!! Nikdy nebyla nemocná a veterináře vidí jen při očkování! Dnes už lidé zapoměli jak se starat o zvířata,jsou pro ně pouze stroje na peníze a o lásce ke zvířatum už nemůže byt řeč! Já se to naučila od své prababičky a pradědečka,kteří mě vychovali. Podle jejich rad se řídím a nemám žádné potíže. Kráva ještě před 2 lety pracovala v zápřahu a orala pole! Hezký den všem a ať vám krávy jdou!Odpovědět
Mám trochu pořebu reagovat, protože všechny krávy nejde krmit jako červinku.
Nejdřív, ale musím napsat, že kravička, která se dožívá 23 let určitě má skvělou péči. Všechna čest!
Udělám trochu jasno v plemenech. Každý neví co přesně znamená červinka, červenka nebo straka. Česká červinka je původní plemeno, které se vyvíjelo na našem území. Je odvozené od švýcarského hnědého skotu, ale ten už je dnes někde jinde, o tom dále. Červinky se dokonale přizpůsobily přesně tomu co naše příroda nabízí, proto asi opravdu nepotřebují doplňovat minerální látky. Musíme si uvědomit, že až do středověku neměli lidé nástroj, který by umožnil připravit zásoby krmiva pro zvířata na zimu. Zvířata byla v zimě odkázána sama na sebe jen s malým příkrmem, který byl člověk schopen poskytnout. Výběr krav do dalšího chovu byl určen, tím jestli se zvíře vůbec dožilo dospělosti. Vzniklo plemeno dlouhověké, odolné, plodné a zdravé. Nádoj červinky je 2 – 3 tis. l., to odpovídá 2-3 dobrým kozám. V současnosti je červinka zařazena jako genetický zdroj.
Český strakatý skot vznikl na podkladě křížení červinek s evropskými strakatými plemeny. Někdy bývá označován jako straka, nebo Čestr. Je o hodně větší, více dojí, ale trochu ztratil na odolnosti.
Červenka není skot, ale nemoc prasat.
Jedno ilustrativní srovnání: když špatně nakrmíme červinku, nestane se nic, jen ubere na mléku, ale zachová si kondici i zdraví, straka trochu ubere mléko a trochu zhubne, holštýnská kráva bude dojit stejně a pak uhyne.
Alpský hnědý skot se chová stále, jen trochu „vyrostl“ a také více dojí. Toto plemeno ještě dále „zušlechtili“ američané a vznikl brown sviss, ten už se alpským kravám podobá asi jen barvou. Brown swiss už dorazil i k nám, celkem běžně se dají koupit inseminační dávky (označované TMB), je to pohledná, velká kráva se zajímavou šedo-hnědou barvou, vysokou dojivostí a proti holštýnovi pořád ještě kypící zdravím. Je vhodná pro křížení s mléčnými plemeny tam kde nevadí nížší masná užitkovost.
Jako bývalý zootechnik jsem celkem přesvědčená o nutnosti dodávat dojným kravám minerály i vitamíny. Když jsme si před lety pořizovali hobby chov angusů, myslela jsem si, že „masňák“ žijící na pastvině nic nepotřebuje. Omyl! Naše krávy to vydržely pár let, než se vyčerpaly a začala nám umírat telátka po narození. Podle doktorů jsme vakcinovali březí krávy, telata „prolévali“ mlezivem, píchali antibiotika i vitamíny a nevím co ještě, nic nepomáhalo. Pak došlo na telefonát s cizím doktorem, pár otázek a odpovědí a nakonec vypálil: nedostatek selenu! Jaké dáváte minerály? Žádné. A bylo to, ti naši doktoři prostě předpokládali, že něco krmíme. Od té doby používáme kvalitní minerálně vitaminový liz, poměrně drahý, ale telata jsou super běhací 🙂 a krávy lépe zebřezávají. Později jsem zjistila, že v celé střední Evropě je nedostatek selenu v půdě. Připouštím, že červinka měla tisíce let na to aby si zvykla. 🙂 Je zřejmé, že při pestrém krmivu je větší pravděpodobnost dodání všeho potřebného. Ale byla bych velice opatrná při střídání krmiv bez ohledu na plemeno. Bachorové mikroorganizmy potřebují stálé prostředí a přizpůsobení novému krmivu trvá týdny. Zažívání krávy těžko hodnotit pouhým pozorováním. Každá nerovnováha v bachoru má za následek chybějící energii, kterou pak kráva musí čerpat ze svých tukových zásob, pokud se to děje ve větší míře (kilo denně), dochází k poškození jater a to fakt vidět není. To u červinky tedy nehrozí, ale nehodnotila bych zažívání krávy jen podle toho jestli byla někdy nadmutá.
Obilí není vůbec přirozená potrava pro krávu, ale zvyšuje dojivost, takže se s oblibou krmí. Kráva má schopnost strávit jakékoli nejedovaté a nedřevnaté části rostlin, takže i obilí. Zkrmování celého, nemačkaného obilí rozhodně nemůže krávě uškodit, jen ho musí rozkousat (narušit slupku)aby ho strávila. Celé obilí bývá součástí směsí pro telata, účelem je mechanické dráždění bachoru a jaksi se počítá s tím, že „projde“ nevyužité.
Když jsem se vystěhovala z Prahy, byla jsem dost nepříjemně překvapená zacházením se zvířaty u malých „chovatelů“. Člověk z města si přeci jen pořizuje zvíře spíš pro radost a tak se k němu taky chová. I když mám poslední dobou pocit, že třeba v těch velkých kravínech se to trochu lepší, jako by si aspoň někde uvědomili, že je ty krávy živí.
Doplním některé zkratky plemen používané v kartách skotu.
A ayschire
C český strakatý skot
H holštýn
J Jersey
CL česká červinka
CI montbeliard
Kříženci se zapisují např. : C50 A25 J (50% straka, 25% ayschire, zbytek Jersey)
U plemen CL, CI a SM (simentál) se se píše značka pouze pokud je podíl plemene 100%. Kříženci se sčítají s C. Takže př. 50% červinka, 25% straka a 25% Jersey bude zapsaná jako 75C 25J.
Někdo tu uváděl u své krávy malý podíl Y, to je limousine (masné plemeno). -
Parádně rozpesáno, chtěla bych se připojit s dotazem ohledně minerálů – máme dvě jerseyky, jedna cca 1,5 měsíce před porodem, druhá delší dobu zasušené, připuštěná – ještě nevíme, jestli březí. Jaké konkrétní minerály by jste doporučila? Jde mi hlavně o tu kravku před otelením. Má sůl, červenou a zelenou kostku lizu pro dobytek od solselu, teď jsem koupila Vitaplastin a Nutrimix (ty mě ale moc nepřesvědčujou), dávali jsme pivovarské kvasnice, ty teď ale nemám. Nachystaný máme calgel a ketogel, kdyby něco. Zatím byla vždy OK, letos ale dojila hodně dlouho, 1,5 roku, tak bych chtěla, aby byla v kondici. Díky moc.
-
Zdravím, vaše kravka bude určitě v pohodě, tam kde je starost, je i péče. 🙂
My jsme nad tím moc nepřemýšleli, potřebovali jsme nějak vyřešit ten selen a rychle. Byla výstava krav, tam stánek s lizy, uvnitř milý pán co má doma huculy, tak jsme prostě objednali. 🙂 A protože to funguje, nebyl důvod měnit. Je to fa Guyokrma, lizy Star Block. Jsou v 20-kg kbelíkách, melasované, přiměřeně chutné, mohou být i venku na dešti, na rozdíl od obyčejných lisovaných kostek obsahují i vitamíny a minerální látky jsou v dostupnější – organické formě. Mají víc druhů, cena cca 400-600 Kč, pro jednu krávu tak na 3-4 měsíce. Okolo porodu a připouštění dáváme lepší, s více vitamíny, po zbytek roku levnější. Dávám to i koním, jen ovce musí mít jiný, nesnášejí měď.
Jenomže dojná kráva by teoreticky měla mít jiné minerály před porodem a jiné po porodu, kvůli prevenci odvápnění. To u angusů a simentálů řešit nemusíme. Potíž je, že minerály pro dojné krávy se prodávají obvykle sypké a v megabaleních. Prolustrovala jsem internet a výsledek je toto: lizy před a po porodu prodává Bodit Tachov (obyč. bez vit.) a Iframix Praha. Lizy melasované, s vitamíny prodává Guyokrma a Iframix. Všichni ostatní, které jsem našla prodávají lizy spíš pro „masňáky“. Může být trochu problém při více zvířatech zajistit, aby každá lízala to správné, pak je asi lepší dát něco univerzálního, s vyšším obsahem vitamínů. Zvlášť vit. A a D mají velmi příznivý vliv na hospodaření s vápníkem v těle.
Calgel a Ketogel klidně můžete dát preventivně hned po porodu, pokud vám kravka odpustí minutu mírného násilí – obzvlášť calgel rozhodně nevypije dobrovolně. 🙂
Může se dát nápoj po porodu, domácí verze je teplá voda, kilo cukru a hrst soli, čím víc toho vypije, tím líp, velká kráva klidně 40 l. Velký objem tekutiny naplní a „usadí“ žaludky v náhle prázdném břiše (prevence přesunutí slezu). Cukr je sám o sobě prevence ketózy plus podpoří chuť ke žrádlu. Stejný nápoj dávám i kobyle, jen všeho půl (je malá).
Existují i speciální přípravky, které se obvykle jmenují Dobrovolný nápoj po otelení, nebo podobně (VVS, Bodit, Mikrop, Iframix). Není špatné mít doma, mimo jiné podporují činnost bachoru, můžeme krávě nabídnout kdykoliv se nám „nelíbí“.
Určitě jsem nevyjmenovala všechny prodejce krmných doplňků, jestli někdo máte zajímavý tip, tak to sem dejte. -
-
Pěkný den, ještě to trochu upřesním.
Nápoj po porodu je fajn, tedy pokud ho kráva vypije :-). Když jsme porodu přítomni a nabídneme hned, klidně dokud ještě leží, vděčně vypije vše co jí nabídneme. Když přijdeme ráno k hotovému, tak už se došla napít sama a o žádný nápoj nebude mít zájem. Netřeba zoufat, ta kráva, kterou jsme neuhlídali asi rodila snadno a je fit 🙂
Ještě ty lizy. Myslím, že pokud se kráva pase a nedojí zrovna 20 l. měla by jí stačit obyčejná minerální, nebo i jen solná kostka. Ty lepší lizy s vitamíny nechat na dobu okolo telení, připouštění a na zimu. Znovu jsem se dívala na složení těch co používáme (Guyokrma): jako univerzální by měl dobře posloužit např. Star Block Elevage. Pokud by byly potíže se zabřezáváním, tak Star Block Vital S, má více vit. E.
Kdo by chtěl dobrou dojnici připravit na další laktaci, byla by minule zmíněná možnost podávat speciální liz pro suchostojné krávy a po otelení přejít na liz pro krávy v laktaci. Ale, jak už jsem psala, pokud nedokážu zajistit ten správný liz pro konkrétní krávu ve správnou dobu, je lépe použít univerzální. Jinak by jsme místo prevence odvápnění mohli tento stav naopak navodit.
Pro zajímavost uvedu obsah některých složek v takovém lizu (Iframix).
BLOCEMEL * * * * * SUCHOLIZ KB
(laktace) * * * * *(v zaprahnutí)
8% * * * * * * * * 5% * * * * * * Ca
2% * * * * * * * * 6% * * * * * * * P
75 000 M.J./kg * * 200 000 M.J./kg * vit. A
15 000 M.J./kg * * 40 000 M.J./kg * vit. D3
Je tu jasně vidět úplně obrácený poměr vápníku a fosforu a vysoký obsah vit A a D v lizu určeném pro zaprahnuté krávy (ostatní složky neuvádím).
Píšu to proto, že vám to snad umožní orientaci a usnadní výběr, určitě jsou i jiní prodejci.
PS
Naše straka se má otelit každým dnem, moc se těším, že na mě snad zbyde nějaké mléko. A zároveň jsem nervózní, přesněji řečeno začínám vyšilovat :-). Je to totiž naše poslední straka, ještě před půl rokem byly tři. Jedna uhynula zjara na pastvině v 18 letech, o tu druhou jsme přišli před měsícem. Kojila půlroční tele i přes to dostala těžký zánět vemene, od něj otravu krve. Týden antibiotika, kapačky, zvedání a převracení, pak začala žrát a vstávat, když už to vypadalo dobře, tak si zlomila nohu, doktor jí musel uspat.
Přeju víc štěstí. 🙂 -
Tak máme býčka, kráva vše zvládla v tříhodinové pauze mezi kontrolami a mě se naskytla báječná příležitost nafotit poporodní nápoj v praxi :-))
Kráva nadšeně vypila 3 kýble, každý minimálně 15 litrů 🙂
Býček pije zatím z dudlíku, protože nemohl najít struky, které jsou skoro až na zem. Mě by vyhovovalo, kdyby to tak zůstalo, ale býček je šikovný, hledá všude, počítám, že během dneška najde . . . 🙂 -
Katko, děkuji moc, že jste si dala takovou práci, opravdu je to s těmi poměry látek zajímavé, lizy objednám, jak jsem psala, naštěstí můžeme dát na noc každé kravce do stání přesně co potřebuje.
A velká gratulace! Kravka má vemeno teda obrovské, ani se býčkovi nedivím. My budeme telit snad příští měsíc, tak jsem taky nervózní a hodně natěšená, byli jsme teď bez mléka víc jak půl roku.
Přeji vám hodně štěstí v chovu, někdy je to na palici, my měli zase loni špatný rok na ovce, včetně ztráty plemenného berana. Jednou je tak, jindy jinak, tak ať jsou naše zvířata v kondici! -
Dobrý den vám všem. Na tyto stránky už chodím dlouho ale teprve dnes jsem se zaregistrovala, protože bych potřebovala dobrou radu od zkušených. Také nevím, jestli píšu správně a do správného tématu. Snad to nějak dopadne. Zkrátka…začala jsem na jaře s chovem jaloviček. Mám dvě, teď jim je již přes rok. Obě byly až do před vánoc ve výběhu, pak jsme je dali na úvaz. Žádné problémy s tím nebyly, ale jedna jalovička začala kopat zadníma nohama. Stává se to občas, přesto je to dost nepříjemné. Vždycky s nimi bylo hezky zacházeno, nevím, zda se s tím dá něco dělat. Poradíte mi, zkušené chovatelky?
Dasa od hradu
-
Dobrý den, až se dostanu k počítači a budu mít chvilku času, tak zkusím něco sesmolit :-). Ale první co mě napadlo, zkuste jestli ta jalovička dobře vidí na obě oči. Myslím to úplně vážně, pokud by na jedno oko, nebo obě hůře viděla, bylo by její chování logické a pochopitelné. Tím nevylučuji jiné příčiny, ale někde se začít musí:-). Zdravím. Katka
-
Dášo, zdravím vám. My sami nemáme vazné ustájení, ale volala jsem teď známé, co na zimu komplet zavírá a váže dobytek a ta pravila 🙂 :“ Je to zcela běžné, to se týká asi pravděpodobně půl roček nebo roček ne? A kopou pravděpodobně během kydání. Je to prý zcela běžné u velkého počtu mladých jalovic. Bojí se nástroje, lopaty, vidlí a některé prý vykopávají až do výše hlavy. Některé jsou úplně v pohodě. Ona sama řeší tak, že okamžitě upozorní zvíře, že tude ne tedy, takže jí plácne po zadku nebo po noze. Jde prý jen o trpělivost, že si jalovičky zvyknou, některá dříve, některá později, některá si nezvykne no.
Podle pana domácího by byl ideální malý box místo vazného, ale na to nemá asi každý podmínky. Jaldu vyhnat, vykydat a zahnat.
"Bože, dej mi prosím trochu trpělivosti, ale Bože prosím tě hned!" -
Děkuji Kláro za odpověď. Tak jsem ráda, že to není neobvyklé. Holkám bylo v říjnu a listopadu rok, jsou to straky. Snad se to tedy srovná, díky za naději:-) A ještě bych měla jednu otázku. Mája(jedna z mých holek:-))má už od mala takovou horší srst a na hřbetě a hlavně u kořene ocasu má jako lupy. Nevíte co to je a jak to odstranit? Na internetu jsem nic nenašla. P.S. Jsem moc ráda za vaše stránky.
Dasa od hradu
-
Děkuji, Katko za odpověď. Řekla bych, že zrak má v pořádku, alespoň pokud můžu sama posoudit. Asi v tom bude opravdu něco jiného. Snad se to nějak ustálí. Holky mám obě rohaté, zadky jsou natočené do uličky a hlavy mají u stěny. Taková klasika. Bylo by nepříjemné, kdyby to přetrvávalo. Hezký večer.
Dasa od hradu
-
Pěkný den, Dášo. to je pěkné, že jsou rohaté, zdá se, že je máte ráda :-). Ten zrak, to bylo jen tak první, co mě napadlo. Když se nad tím zamyslím, tak se nějaké to kopání v téhle situaci dá čekat. Všichni býložravci mají oči umístěné po stranách hlavy, to jim umožňuje zahlédnout jedním okem i nepatrný pohyb, ale dokud není předmět v zorném poli obou očí, nedokáže zvíře „zaměřit“ velikost ani vzdálenost. Takže jalovička, která musí najednou koukat do zdi, je trochu vystrašená ze změny prostředí a má v sobě nadbytek energie, prostě „vyvádí“. Jak píše Klára, mělo by to přejít, pomůže na ní vždy promluvit, aby se nelekla, přistupovat k ní pokud možno ze strany a vždy se přesvědčit, že vás opravdu dobře vidí.
Zkuste popřemýšlet, jak by se klasika dala nahradit renesancí :-). Cokoli je lepší, než trvalé uvázání. Místo vazáků mohou pomoci obojky a úvazek s pevnou karabinou. Za trochu nějaké dobroty ve žlabu se rychle naučí „zaparkovat“ na svém místě.
Katka -
Dobrý večer, Katko. Děkuji, že znovu poradíte. Každopádně holky nebudou trvale uvázány. Teď jsou ve chlévě, mají obojky a jak říkáte i řetěz z pevnou karabinou. Počítám, že tak v březnu, nejpozději v dubnu zase půjdou ven až do zimy. Také musím říct, že se Julča asi zastyděla, že jsem na fórum napsala, že kope, protože to od té doby neudělala 🙂 Samozřejmě, jsem zvyklá od koní, dřív než k jalovičkám jdu, tak na ně promluvím, pak teprve na ně sahám a něco po nich chci. Uvidíme, třeba už jsme na dobré cestě a rychle se to vyřešilo. Nevíte, prosím, co s tou srstí, resp. „lupy“, které má Mája, jak jsem psala nahoře? Dáša
Dasa od hradu
-
Dášo zdravím, do těch lupů se mi moc nechtělo 🙂 . Může to mít spoustu příčin a na každý problém je jiná léčba.
Na srsti se může projevit jakékoli vnitřní onemocnění, parazité, nebo nedostatek čehokoli. Mohou to být cizopasníci v srsti ,v kůži, nebo plíseň (dermatofytus), nebo vlhkomilné bakterie (derdatofilus). obávám se, že výčet není konečný.
Obecně na kvalitu srsti mají dobrý vliv vitaminy skupiny B, biotin, osvědčené je lněné semínko.
Co poradit ? Pokud to považujete za velký problém, tak jedině doktor, nabrat stěry a zjistit, o co přesně se jedná.
Takzvaně na slepo by se daly obě jalovičky injekčně odčervit, přípravky typu Ivermektin působí nejen na vnitřní cizopasníky, ale i na cizopasníky žijící v kůži, třeba na svrab. Můžete také koupit některý spot-on přípravek proti hmyzu, ten by odstranil případná „zvířátka“ žijící v srsti. Já tyhle spot-ony používám v létě na koně a na některé naše krávy, zejména na tu naší dojnou.
Na dermatofily, to jsou ty vlhkomilné bakterie nejlépe působí sucho, slunce a udržovaná srst.
Plísně mi připadají málo pravděpodobné, ale omytím v nějakém psím, nebo lidském protiplísňovém šamponu nic nepokazíte. Mezi plísně patří i herpes – trichofitóza, ale to je asi tak jediné co bych takhle na dálku dokázala vyloučit.
Je mi jasné, že jsem vám moc nepomohla.
Ať se daří.
Katka -
-
-
- Pro reakci na toto téma se musíte přihlásit.